Já si totiž přeji, aby se vám v Poděbradech líbilo a rádi jste se sem vraceli

Proto vám chci odpovědět všechny otázky kolem mileneckého azylu.

Ano, telefon se netrhne.

První nejčastější:

„Dovolal jsem se na…“

Odpověď:

„Ano, dovolal.“

Teď už bez legrace:

Nejčastěji se ptáte, jak dlouho předem je nutné zavolat. Na to odpovídám, že čím dřív, tím líp. Ale! Někdy stačí i na poslední chvíli. Pokoušela jsem se to nějak vypozorovat, ale to se nedá. Někdy je volný celý den, třeba úterý, ale středu odmítnu několika zájemcům, jindy zase ve čtvrtek. Obvykle v neděli večer ještě koukám do prázdného diáře, max. jedna dvě objednávky, jedna dvě na další týden. V pondělí to začne a v půlce týdne už říkám: „Sorry.“ To ale neznamená, že to za půl hodiny nemůže být jinak. Občas se někdo omluví, v chřipkovém období všichni.

Kupodivu se nikdo neptá, zda je nutné se omluvit. Přesto odpovím.  Na každého hosta čekám v daný čas, pro každého hosta je ubytování připravené. V rezervovaný čas se nemůže ubytovat nikdo jiný. Takže pokud nemůžete přijet, což chápu, tak jsem opravdu ráda, když zavoláte a nenecháte mě čekat zbytečně. Moje dobrá zkušenost je, že to zase dobře chápe víc než 95 % hostů.

Častý dotaz je na koupelnu. Ta je v mileneckém azylu samozřejmostí. To, že není ve fotogalerii, je proto, že mi záchod, umyvadlo a kousek sprcháče připadají jako příliš banální předměty. Kdybych byla prodejcem sanitární keramiky, měla bych jiný názor. Ale já jím nejsem.

Další související dotaz bývá na ručníky. Totéž, co koupelna – samozřejmost. Ale tady přiznám – už se mi stalo, že jsem je zapomněla připravit do koupelny. Moji milí, tolerantní a pohotoví hosté nakoukli do zásuvek, kde našli čistých ručníků zásobu, a nezanevřeli na mě.

Co ještě? Ha! Parkování.

Na veřejném parkovišti u kostela, platí se jen v pracovní dny do 18 hod. Nebo přímo u penzionu s parkovací kartou, kterou vám půjčím. Já vždycky tak trnu, že mi s ní někdo odjede, ale zatím se to stalo jen jednou nebo dvakrát a vrátila se mi zpátky. Parkovací karta je v Poděbradech vzácná komodita. (V současné době nejsou městským úřadem vydané žádné karty, takže zbývá parkoviště. Dále uvidíme.)

Váháte, zda máte volat nebo posílat SMS nebo email?

Je to samozřejmě na vás, ale za mě jednoznačně volat.

Jaký je mezi tím rozdíl?

Volání:

„DD, máte prosím vás volno tehdy a tehdy?“

„DD, ano x ne.“

Případně dotaz na jiný termín.

„Děkuji, na shledanou. “

Hotovo.

SMS (email):

Než si všimnu, že mi něco přišlo a odpovím…

Než vy si všimnete, že jsem odpověděla a odpovíte…

Než si všimnu, že jste…

Rekord byl tři dny nebo také 16 SMS.

Často se ptáte na soukromí, diskrétnost. Další samozřejmost v mileneckém azylu. (Ovšem do chvíle, než si hosté otevřou okna dokořán, to pak je po diskrétnosti, ale za to já nemohu.)

Občas mi hosté řeknou, že by chtěli přijet tak nějak okolo…, mezi ránem a večerem. U krátkodobého ubytování je ale dobré definovat přesněji, od do, a také tak přijet. Vážně.

Možná vás zajímá, zda ubytuji každého. Ne. Neubytovávám ty, kteří se neomluví, když nemohou přijet (cca 10), ty, kteří nedodržují čas, hlavně odchodu (1), ty, kteří zanechali nepořádek (2), ty, kteří v apartmánu kouřili (2). Všichni ostatní hosté jsou velmi sympatičtí a příjemní lidé a mám je ráda.

Přemýšlím, co ještě… No nic, klidně volejte a ptejte se. Ráda odpovím.

Já si totiž přeji, aby se vám v Poděbradech líbilo a rádi jste se sem vraceli.

Komentáře
  1. Jmeno Prijmeni napsal:

    Mohu jen doporucit 🙂 Byl jsem zde jiz cca 4x a vzdy super! Vyborna domluva, bajecne prostredi a tak vubec – celkove parada!

  2. Věra napsal:

    doporučuji,pokojíček pěkný,moderní čistý,chladný v těchto horkých dnech. Jen by to chtělo přihodit i pořádného chlapa k pronájmu…

Komentáře nejsou povoleny.